|
|
Monitorování podzemních staveb s nízkým nadložím
Lossmann, Jaroslav ; Ožana,, Štěpán (oponent) ; Hrubešová,, Eva (oponent) ; Horák, Vladislav (vedoucí práce)
Nezbytnou součástí Observační metody je geotechnický monitoring (GTM). Princip metody se opírá o měření a sledování předem vybraných veličin, jejich měnící se parametry v průběhu výstavby a dílčí hodnocení. Na základě těchto naměřených nebo zaznamenaných údajů je ověřována správnost a vhodnost navržených konstrukcí a technologických postupů, případně se přijímají nová technická a organizační opatření pro plynulý a bezpečný průběh výstavby. Hlavním cílem disertační práce je zhodnocení současného stavu a metod GTM při výstavbě podzemních staveb s nízkým nadložím, včetně návrhů a postupů. Na bázi shromážděných poznatků, praktických zkušeností a vyhodnocení některých parametrů budou definovány základní procesy GTM při výstavbě podzemních staveb s nízkým nadložím. Očekávané přínosy pro praxi jsou: • vyhodnocení současného stavu problematiky, • teoretická a praktická aplikace metody objemové ztráty („Loss of Ground“), • shrnutí a hodnocení stávajících atributů a průběhů monitorování při výstavbě podzemních konstrukcí s nízkým nadložím, • doporučení monitorovacích postupů a databázového systému, s možným využitím pro další období. Disertační práce by měla být přínosem pro GTM plánovaných podzemních staveb s nízkým nadložím.
|
|
| |
|
|
Návrh revitalizace vodního toku v urbanizovaném území
Jonáš, Miroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce předkládá revitalizační studii drobného vodního toku, konkrétně se jedná o úsek Bouřlivce - přítoku řeky Bíliny, protínající intravilán obce Lahošť. Revitalizační studie byla řešena v rámci smluvního výzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a Povodí Ohře, s.p. Závěrečná zpráva tohoto výzkumu je součástí citované literatury na konci kvalifikační práce. Mezi hlavní cíle studie patřilo navržení revitalizačních opatření, která primárně povedou ke: 1) zlepšení hydromorfologického a ekologického stavu toku, 2) zvýšení protipovodňové ochrany a 3) pozvednutí rekreační využitelnosti v těsné blízkosti vodoteče. Celkem bylo geodeticky zaměřeno, pomocí totální geodetické stanice, 11 příčných profilů v rámci podélného profilu o délce cca 454 m. Byla navržena modifikace nového způsobu výpočtu drsnosti složených profilů a pro každý profil byly spočteny aktuální i návrhové maximální průtočné kapacity. V rámci podélného profilu byla navržena mozaika 4 variantních řešení, která se na zájmovém úseku pravidelně střídají. Zrnitostní rozbor říčního substrátu v navazujících úsecích poskytl podklad pro návrh charakteru substrátu dna zájmového úseku. Součástí výstupu není pouze doporučená velikost efektivního zrna (de), ale také doporučené velikosti zrn základních kvantilů zrnitostní...
|
|
|
Monitorování podzemních staveb s nízkým nadložím
Lossmann, Jaroslav ; Ožana,, Štěpán (oponent) ; Hrubešová,, Eva (oponent) ; Horák, Vladislav (vedoucí práce)
Nezbytnou součástí Observační metody je geotechnický monitoring (GTM). Princip metody se opírá o měření a sledování předem vybraných veličin, jejich měnící se parametry v průběhu výstavby a dílčí hodnocení. Na základě těchto naměřených nebo zaznamenaných údajů je ověřována správnost a vhodnost navržených konstrukcí a technologických postupů, případně se přijímají nová technická a organizační opatření pro plynulý a bezpečný průběh výstavby. Hlavním cílem disertační práce je zhodnocení současného stavu a metod GTM při výstavbě podzemních staveb s nízkým nadložím, včetně návrhů a postupů. Na bázi shromážděných poznatků, praktických zkušeností a vyhodnocení některých parametrů budou definovány základní procesy GTM při výstavbě podzemních staveb s nízkým nadložím. Očekávané přínosy pro praxi jsou: • vyhodnocení současného stavu problematiky, • teoretická a praktická aplikace metody objemové ztráty („Loss of Ground“), • shrnutí a hodnocení stávajících atributů a průběhů monitorování při výstavbě podzemních konstrukcí s nízkým nadložím, • doporučení monitorovacích postupů a databázového systému, s možným využitím pro další období. Disertační práce by měla být přínosem pro GTM plánovaných podzemních staveb s nízkým nadložím.
|
|
|
Regionální morfologické rozdíly údolní sítě Jizerských hor
Hložek, Martin ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakteristikami říční sítě v oblasti Jizerských hor, jejíž vývoj byl poznamenán neotektonickými pohyby. Z tohoto důvodu je hlavním tématem práce vyhodnocení 30 podélných profilů vodních toků, klasifikovaných do čtyř kategorií v závislosti na tvaru profilu. Z průběhu příčných profilů, sestrojených na pěti vybraných tocích, je rovněž patrné tektonické ovlivnění. V oblasti Malé a Velké Jizerské louky byly sledovány změny v průběhu toků Jizerky a Jizery mezi lety 19382012. Na základě vyhodnocených výsledků bylo zjištěno, že oblastí nejvíce postiženou neotektonickou činností je severozápadní (povodí Jeřice) a severní (povodí Smědé) svah Jizerských hor. Neotektonické pohyby se projevují zejména v příčných profilech Smědé, Kwisy a Jizery. Z porovnání průběhu toků v letech 19382012 vyplynulo, že intenzita boční eroze má maximální hodnoty 0,20,5 m/rok.
|
|
|
Modelování povodňových průtoků a záplavových čar na vodním toku Želivka
Mudra, Jiří ; Roub, Radek (vedoucí práce) ; Heřmanovský, Martin (oponent)
Problematika povodní a protipovodňové ochrany je v dnešní době velmi reflektovaným tématem, jemuž věnuje pozornost diplomová práce. První část se zabývá shromážděním a zpracováním relevantních informací, důraz je kladen na vypracování všech základních otázek týkajících se povodní a protipovodňové ochrany, důležitých pro jejich pochopení. Práce v další části poskytuje popis povodí Želivky zahrnující zájmové území ohraničené vzdutím vodní nádrže Švihov na 41,6182 ř. km a hrází vodní nádrže Sedlice na 63,8893 ř. km. Dále se věnuje modelování ustáleného proudění povodňových průtoků a modelování záplavových čar v zájmovém území. K simulaci jsou využívány softwary ArcGIS 10.2 s nadstavbou GeoRAS a HEC-RAS 4.1.0 a popis vytvoření modelu, k jehož sestavení jsou použity Digitální model reliéfu 5. generace, příčné profily toku, podélný profil toku, drsnosti toku a inundace a geometrie objektů na toku. Výstupem práce jsou mapy rozlivu ve vybraných úsecích vodního toku, hlavně v místech se zástavbou.
|
|
|
Určení záplavového území a hydrotechnické posouzení vodního toku Říčanský potok
Bezděková, Veronika ; Roub, Radek (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nejen určením záplavového území, ale také hydrotechnickým posouzením vybraného úseku toku Říčanský potok a objektů, které zasahují do průtočného profilu vodního toku. Samotnému hydrotechnickému posouzení předchází hydrologická studie povodí vodního toku. Podkladem této práce je digitální model reliéfu České republiky 5. generace, který vznikl z dat pořízených metodou leteckého laserového skenování. Metoda laserového skenování je sice považována za jednu z nejpřesnějších metod pro získání výškopisných dat, avšak vzhledem k nepropustnosti laserového paprsku skrz vodní hladinu neumí zaznamenat reálný tvar říčního koryta. Důsledkem této chyby je zmenšení průtočné plochy příčných profilů a tím ovlivnění výsledků hydrodynamických simulací. Tuto chybu lze odstranit zahloubením říčního koryta, k čemuž lze použít softwarový nástroj CroSolver. K hydrotechnickému posouzení vybrané části toku je využit hydrodynamický model HEC-RAS. Na základě výsledků modelu jsou pro zájmový úsek vykresleny záplavové čáry pro N-leté průtoky (Q5, Q20, Q100). Závěrečná část diplomové práce se zabývá vyhodnocením hydrotechnického posouzení vodního toku, objektů na toku a také záplavovým územím.
|
|
|
Určení záplavového území a hydrotechnické posouzení objektů na vybraném úseku vodního toku Mastník na podkladě DMR 5. generace
Čápová, Pavlína ; Roub, Radek (vedoucí práce) ; Havlíček, Vojtěch (oponent)
Tato práce se zabývá vodním tokem Mastník. Zaměřuje se na stanovení záplavových území pro několik N-letých průtoků (Q5, Q10, Q50, Q100) a hydrotechnické posouzení jednotlivých objektů. Vybraný úsek se nachází na katastrálním území města Sedlčany ve Středočeském kraji. Je dlouhý 1,973 kilometru a nachází se na něm 5 vodohospodářských objektů zasahujících do průtočného profilu toku.
Podkladová data pro tuto práci byla získána od Českého zeměměřického úřadu. Jedná se o digitální model reliéfu 5. generace, který vznikl pomocí leteckého laserového skenování. Laserové paprsky nedokáží proniknout vodní hladinou a zaznamenat tak tvar koryta toku. K zahloubení koryta byl tedy využit nástroj CroSolver. Poté byl v programu HEC-RAS vytvořen hydrodynamický model.
Z výsledků hydrodynamického modelu byl vyhodnocen hydrotechnický stav objektů.
Výstupní data (body definující rozliv vody do okolí) byla následně vložena do programu ArcMap. Zde se pro jednotlivé N-leté průtoky vynesly záplavové čáry a z nich záplavová území.
|
|
|
Určení záplavového území a posouzení vodohospodářských objektů na vybraném úseku vodního toku Lužická Nisa
Lišková, Karolína ; Roub, Radek (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se soustřeďuje na stanovení záplavového území na vybraném úseku Lužické Nisy, protékající městem Hrádek nad Nisou. Práce je založena na terénním průzkumu a informacích, získaných o daném území, na základě kterých se snaží komplexně popsat sledované území v interakci na stanovení záplavového území. Diplomová práce je rozdělena na literární rešerši a určení záplavového území vybraného úseku vodního toku Lužické Nisy. Literární rešerše je shrnutím problematiky povodní. Pojednává o historii, prevenci proti povodním, faktorech ovlivňujících jejich vznik, stupně povodňové aktivity, záplavová území, povodňové plány. Druhá část se zabývá stanovením záplavových území při N-letých průtocích pomocí programů HEC-RAS 4.0. a nadstavby pro ArcGIS - HEC-GeoRAS. Výsledné záplavové území bylo vymodelováno na základě dat o příčných profilech, N-letých průtocích a vodohospodářských objektech, a vyexportováno na mapový podklad.
|
|
|
Posouzení stavu koryta toku Brusénka v k.ú. obce Brusné
Bajza, Ondřej ; Julínek, Tomáš (oponent) ; Uhmannová, Hana (vedoucí práce)
Posouzení stavu koryta toku Brusénka v k.ú. obce Brusné Cílem práce je posouzení stávajícího stavu koryta toku Brusénka v km 0,082 -1,219. Tok protéká intravilánem obce Brusné, která leží ve Zlínském kraji, na úpatí Hostýnských vrchů. Pro posouzení stávajícího stavu byla provedena obchůzka zájmového území, při níž byla pořízena fotodokumentace. Kapacita stávajícího koryta byla zjištěna pomocí programu HEC-RAS 4.1.0.
|
host ::
RSS.